Bible21 › Jeremiáš › 40

Jeremiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52

Babylonská správa Judska1 Slovo, které Je­re­miáš do­stal od Hos­po­di­na po­té, co ho ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buzardan pro­pustil z Rámy, kde ho našel spoutaného řetě­zy mezi vše­mi je­ruzalém­ský­mi a jud­ský­mi za­jat­ci, kteří mě­li být od­vlečeni do Babylo­nu. 2 Když ve­li­tel gar­dis­tů Je­re­miáše našel, ře­kl mu: „Hos­po­din, tvůj Bůh, va­roval toto místo před tímhle neštěstím 3 a teď svou hroz­bu na­plnil. Stalo se vám to, pro­tože jste hřeši­li pro­ti Hos­po­di­nu a ne­po­s­lou­cha­li jste ho. 4 Teď ale po­hleď – dnes tě pro­pouštím z řetězů, které máš na ru­kou. Pokud chceš jít se mnou do Babylo­nu, po­jď a po­starám se o te­be. Pokud ne­chceš, ne­choď. Hle, máš před se­bou ce­lou zem; můžeš jít, kam uznáš za dob­ré a vhodné. 5 Chceš-li se ale vrá­tit, vrať se ke Geda­liášovi, synu Achika­ma, syna Šafanova, kterého babylon­ský král jmenoval správ­cem jud­ských měst. Byd­li u něj mezi svým li­dem. Ane­bo jdi, kamko­li uznáš za vhodné.“ Velitel gar­dis­tů mu pak dal jídlo na ces­tu a s čestným da­rem jej pro­pustil. 6 Je­re­miáš pak ode­šel ke Geda­liášovi, synu Achika­movu, do Micpy a byd­lel tam u něj mezi li­dem, který směl zůstat v ze­mi. 7 Když všich­ni polní ve­li­te­lé se svý­mi muži us­lyše­li, že babylon­ský král jmenoval Geda­liáše, syna Achika­mova, zem­ským správ­cem a že mu svěřil muže, že­ny a dě­ti ze zem­ské chu­di­ny, která ne­by­la od­vleče­na do Babylo­nu, 8 přiš­li za Geda­liášem do Micpy – Iš­mael, syn Net­a­niášův, Jo­chanan a Jo­na­tan, synové Ka­re­achovi, Se­rajáš, syn Tan­chu­metův, synové Efaje Netofského a Jaazaniáš, syn Maa­chatského – ti všich­ni i se svý­mi muži. 9 Geda­liáš, syn Achika­ma, syna Šafanova, je teh­dy i s je­jich muži za­přísahal: „Ne­boj­te se pod­dat Babyloňanům. Zůstaň­te v ze­mi, pod­dej­te se babylon­ské­mu krá­li a po­ve­de se vám dobře. 10 Hle, já zůstávám zde v Micpě, abych vás za­stu­po­val před Babyloňa­ny, kteří k nám přiš­li. Vy ale jdě­te sklízet víno, ovo­ce a olivy na olej, skla­duj­te je ve džbánech a byd­lete ve svých měs­tech, která držíte.“ 11 Také všich­ni judští utečen­ci v Moábu, Amo­nu, Edo­mu i ve všech ostatních zemích us­lyše­li, že babylon­ský král ne­chal v zemi po­zůsta­tek Ži­dů a že je­jich správ­cem jmenoval Geda­liáše, syna Achika­ma, syna Šafanova. 12 Všich­ni ti Ži­dé se tedy vrá­ti­li ze všech míst, kam se roz­prch­li, a přiš­li za Geda­liášem do Micpy v jud­ské ze­mi, kde skli­di­li spoustu ví­na a ovo­ce. Išmaelovo povstání13 Jo­chanan, syn Ka­re­achův, a také ostatní polní ve­li­te­lé přiš­li za Geda­liášem do Micpy 14 a říka­li mu: „Víš to, že amon­ský král Baa­lis po­slal Iš­mae­la, syna Net­a­niášova, aby tě zabil?“ Ale Geda­liáš, syn Achikamův, jim ne­věřil. 15 Jo­chanan, syn Ka­re­achův, Geda­liášovi v Micpě tajně navr­hl: „Když dovo­líš, půjdu Iš­mae­la, syna Net­a­niášova, za­bít. Nikdo se to ne­do­zví. Pro­č by měl za­bít on te­be? Všich­ni Ži­dé, kteří se k to­bě shro­máž­di­li, by se roz­prch­li a po­zůsta­tek Judy by byl zničen.“ 16 Geda­liáš, syn Achikamův, ale Jo­chananovi, synu Ka­re­achovu, od­po­věděl: „Ne­dě­lej to! Co říkáš o Iš­mae­lovi, je lež.“