Bible21 › Jeremiáš › 37

Jeremiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52

Jeremiáš uvězněn1 Babylon­ský král Nabukadne­zar pozdě­ji v jud­ské zemi namísto Je­ko­niáše, syna Jo­a­ki­mova, jmenoval králem Cidkiáše, syna Jošiášova. 2 Ani on však, stejně jako jeho dvořané i pro­stý lid, ne­po­s­lou­chal slova, která Hos­po­din pro­mlou­val skrze pro­roka Je­re­miáše. 3 Král Cidkiáš přesto k pro­roku Je­re­miášovi po­slal Ju­cha­la, syna Še­le­miášova, a kněze Sofo­niáše, syna Maa­sejášova, se vzkazem: „­Mod­li se pro­sím za nás k Hos­po­di­nu, naše­mu Bohu.“ 4 (Je­re­miáš teh­dy cho­dil volně mezi lid­mi, ještě to­tiž ne­byl uvězněn. 5 Z Egyp­ta me­zi­tím vy­táh­lo fa­rao­novo voj­sko, a když se o nich do­zvědě­li Babyloňané ob­léhající Je­ruzalém, stáh­li se od měs­ta.) 6 Pro­rok Je­re­miáš do­stal slovo Hos­po­di­novo: 7 „Tak praví Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le: Jud­ské­mu krá­li, který vás za mnou po­slal s do­ta­zy, od­po­věz­te tak­to – Hle, fa­rao­novo voj­sko, které vám vy­táh­lo na po­moc, se ob­rátí do­mů do Egyp­ta. 8 Babyloňané se pak ob­rátí k útoku na toto město; do­bu­dou je a vy­pálí. 9 Tak praví Hos­po­din: Nenalhávej­te si, že prý ‚Babyloňané od nás mu­sí odtáhnout.‘ Ne­od­táhnou! 10 I kdybys­te ce­lé babylon­ské voj­sko, jež na vás útočí, po­bi­li, takže by v je­jich tá­boře zůsta­li jen těžce ranění, pře­ce by se všich­ni zve­dli a toto město vypálili!“ 11 Po­té, co babylon­ské voj­sko od­táh­lo kvů­li fa­rao­nově voj­s­ku od Je­ruzalé­ma, 12 chtěl se Je­re­miáš vy­dat z Je­ruzalé­ma do kraje Ben­jamín, aby tam se svý­mi příbuzný­mi vy­pořádal své dě­dictví. 13 Jen co však vstou­pil do Ben­jamín­ské brá­ny, na­razil tam na ve­li­te­le stráží jménem Ji­ri­áše, syna Še­le­miáše, syna Chananiášova. Ten pro­roka Je­re­miáše za­držel. „Tak ty chceš pře­běhnout k Babyloňanům!“ obořil se na něj. 14 „To není pravda,“ bránil se Je­re­miáš, „nejdu k Babyloňanům.“ Jiriáš ho ale vůbec ne­po­s­lou­chal. Je­re­miáše za­tkl a přive­dl ho k hodnostářům. 15 Ti se na Je­re­miáše rozzuři­li. Ne­cha­li ho zbít a uvězni­li ho v do­mě písaře Jo­na­ta­na, ve kterém zří­di­li vězení. 16 Tak se Je­re­miáš oci­tl v klenuté žalářní kob­ce, kde strávil mno­ho dní. Před Cidkiášem17 Po­tom ale pro něj po­slal král Cidkiáš. Ne­chal si ho přivést do svého paláce, kde se ho po­tají vy­ptával: „Máš nějaké slovo od Hospodina?“ „Ano,“ od­po­věděl Je­re­miáš. „Padneš do ru­kou babylon­ského krále!“ 18 Po­tom Je­re­miáš krá­li Cidkiášovi ře­kl: „Čím jsem se pro­ti to­bě, tvým dvořanům ane­bo to­muto lidu pro­vi­nil, že jste mě dali do vězení? 19 A kde jsou ti vaši pro­ro­ci, kteří vám pro­ro­kova­li: ‚Babylon­ský král ne­při­táh­ne pro­ti vám ani pro­ti této ze­mi‘? 20 Teď mě však pro­sím vy­s­lech­ni, můj pane a krá­li. Pokorně tě žádám o sli­tování: Ne­po­sí­lej mě zpátky do domu písaře Jo­na­ta­na, ať tam neumřu.“ 21 Král Cidkiáš tedy přikázal, aby Je­re­miáše přemísti­li na strážní nádvoří. Každý den mu tam dáva­li z pe­kařské ulice placku chle­ba, dokud ne­došel vše­chen chléb ve městě. Tak se Je­re­miáš oci­tl na strážním nádvoří.