Bible21Jeremiáš20

Jeremiáš

1 Jakmi­le kněz Paš­chur, syn Imerův, který byl vrch­ním správ­cem Hos­po­di­nova chrá­mu, us­lyšel Je­re­miáše pro­ro­kovat tyto věci, 2 ne­chal pro­roka Je­re­miáše zbičovat a vsa­dit do klá­dy v Horní Ben­jamín­ské bráně Hos­po­di­nova chrá­mu. 3 Když ho Paš­chur druhého dne z klá­dy pro­pustil, Je­re­miáš mu ře­kl: „Hos­po­din tě nena­zývá Paš­chur, ale Ma­gor-mi­saviv, Hrůza všu­de ko­lem. 4 Tak praví Hos­po­din: Hle, vy­dávám tě hrůze – tebe i všech­ny tvé přá­te­le, kteří před tvý­ma oči­ma padnou mečem tvých ne­přá­tel. Vše­chen lid Judy vy­dám do ru­kou babylon­ského krále, který je od­vleče do Babylo­nu a po­bi­je mečem. 5 Všech­no bo­hatství to­ho­to měs­ta vy­dám do ru­kou je­jich ne­přá­tel – vše­chen jeho zisk, všech­ny cennosti i všech­ny jud­ské králov­ské pokla­dy. To všech­no ukořis­tí, uloupí a odne­se do Babylo­nu. 6 A ty, Paš­chu­re, i všich­ni tvo­ji do­mácí půjdete do za­jetí. Při­jdeš do Babylo­nu a tam zemřeš; tam bu­deš po­hřben ty i všich­ni tvo­ji přá­te­lé, kterým jsi pro­ro­koval lež!“ Oheň v kostech7 Sváděl jsi mě, Hospodine, a já se ne­chal svést. Zmocnil ses mě a zdo­lals mě. Vysmívají se mi ce­lé dny, každý má ze mě legraci. 8 Křičím, kdyko­li promluvím, vykřikuji: „Zkáza! Násilí!“ Slovo Hos­po­di­novo mi přinášíce­lé dny hanbu a po­směšky. 9 Říkám si: „Už se o něm ani nezmíním, jeho jménem už nepromluvím!“ Jeho slovo mi ale hoří v srdci, je jako oheň v mých kos­tech zavřený; nemohu ho v sobě zadržet, neovládnu se! 10 Od to­lika li­dí slyším nařčení: „Hrůza všu­de ko­lem, Ma­gor-misaviv! Udejte ho! Po­jď­me ho nahlásit!“ Všichni mí přá­te­lé če­kají na můj pád: „Třeba se ne­chá na­chytat – pak se ho zmocníme, pak se mu pomstíme!“ 11 Hos­po­din je ale se mnou, ten udatný bojovník, a tak ti, kteří mě pronásledují, padnou a nic nezmohou. Pro je­jich neúspěch je stih­ne hanba, věčná ne­za­po­menu­telná po­tu­pa. 12 Hos­po­di­ne zástupů, jenž sprave­dlivé zkoušíša vi­díš do srd­ce i svědomí, kéž uvi­dím tvou po­mstu nad nimi – vž­dyť jsem ti svěřil svo­ji při. 13 Zpívej­te Hospodinu, vzdejte mu chválu! On za­chraňuje život ubo­hé­muz ru­kou zločin­ců. 14 Ať je zlořečený den, kdy jsem byl narozen! Den, kdy mě matka rodila, ať není požeh­nán! 15 Ať je zlořečený ten, kdo mé­mu otci oznámil: „Narodil se ti chlapec,“ a na­plnil ho ra­dostí. 16 Ať ten muž skončí tak jako města, jež Hos­po­din bez lítosti vyvrátil. Ať zrá­na slyší naří­kavý pláča v po­ledne bo­jový pokřik! 17 Pro­č mě ne­za­bil ještě v lůně, aby se mi matka sta­la hro­be­ma bři­cho jí zůstalo navž­dy těhotné? 18 Pro­č jen jsem vy­šel z lů­na matčina? Abych za­koušel jen trápení a žal? Aby mi život v hanbě vy­pr­chal?

Bible21Jeremiáš20

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček