Bible21 › Daniel › 11

Daniel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12

1 Pro­to jsem už v prvním roce Darjaveše Méd­ského po­vstal, abych jej po­sí­lil a podpořil.) Sever proti jihu2 „­Teď ti tedy po­vím prav­du: V Per­sii po­vstanou ještě tři králové a po nich při­jde čtvr­tý, který bude mno­hem bo­hatší než všich­ni ostatní. Po­mo­cí svého bo­hatství podnítí všech­ny pro­ti ře­cké říši. 3 Po­tom po­vstane bo­jovný král, který ovládne ob­rov­s­kou říši a bude si dělat, co se mu zlíbí. 4 Na vr­cho­lu moci se ale jeho říše roz­padne a bude roz­děle­na do čtyř světových stran. Ne­připadne ovšem jeho po­tomkům a ne­bu­de už mít ta­kovou moc jako za něj. Králov­ství mu bude odňa­to a roz­děleno jiným. 5 Jižní král bude mo­cný, ale je­den z jeho ve­li­te­lů se vzmůže ještě více, takže ovládne ještě větší říši než­li on. 6 Po mno­ha letech pak obě králov­ství uzavřou spo­jene­ctví. Dce­ra jižního krále bude na po­tvrzení do­ho­dy pro­vdá­na za se­verního krále, svou moc si však dlouho ne­u­drží a ani on ne­zůstane u mo­ci. V těch dnech to­tiž bude spo­lu se svou druži­nou i se svým ot­cem a ochrán­cem zraze­na. 7 Trůnu se pak ujme nástup­ce z téhož ro­du. Za­útočí na voj­s­ka se­verního krále i na jeho pevnosti a podaří se mu nad nimi zvítězit. 8 Ukořis­tí také je­jich bo­hy, je­jich so­chy, vzácné náčiní, stříbro i zla­to a od­ve­ze je do Egyp­ta. Po­tom ne­chá se­verního krále ce­lé roky na poko­ji. 9 Ten se sice poku­sí říši jižního krále na­padnout, ale stáh­ne se zpět na své vlastní území. 10 Synové se­verního krále po­tom po­vstanou k boji a shro­máždí ob­rov­ské voj­sko, jež bude po­stu­po­vat jako ne­za­drži­telná po­vo­deň, až za­útočí i na jeho pevnost. 11 Jižní král teh­dy vztekle vy­táh­ne a vrh­ne se s ním do bo­je. Se­verní král pro­ti ně­mu po­staví ob­rov­ské voj­sko, to však bude i přes své množství po­raženo. 12 Po roz­prášení toho voj­s­ka bude jižní král na­plněn pýchou, že po­bil mno­ho tisíc ne­přá­tel, ale vítěz­ství si na­ko­nec ne­u­drží. 13 Se­verní král to­tiž znovu po­staví ob­rov­ské voj­sko, ještě větší než to pře­dešlé, a po něko­lika letech se s mo­hutnou a vy­z­bro­jenou ar­mádou dá na po­chod. 14 (Mno­zí teh­dy po­vstanou pro­ti jižní­mu krá­li. I ve tvém lidu se po­zvednou bo­jovní muži, aby na­plni­li vi­dění, ale padnou.) 15 Se­verní král při­táh­ne k opevněné­mu měs­tu, navrší k ně­mu násep a do­bu­de je. Jižní voj­sko se ne­u­brání, ani ti nej­lepší vo­jáci ne­bu­dou moci ob­stát. 16 Ten­to útočník si bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním ne­ob­sto­jí. Se svou ničivou mo­cí stane i v Nád­herné ze­mi. 17 Roz­hodne se při­táhnout s ce­lou si­lou svého králov­ství, pak ale s jižním králem uzavře do­ho­du. Na její stvrzení mu dá svou dce­ru za ženu, ale jen pro­to, aby mu skrze ni ško­dil. To se mu však ne­podaří a ne­splní. 18 Ob­rátí tedy po­zornost k pří­mořským zemím a mno­hé z nich do­bu­de. Je­den vo­jevůd­ce však jeho zpupnost ukončí, dokon­ce mu tu jeho zpupnost oplatí. 19 Pro­to se vrátí zpět do pevností ve své vlastní ze­mi, tam ale kles­ne, padne a bude pryč. 20 Jeho nástup­ce vy­šle výběrčího daní k udržování králov­ské nád­he­ry. Za­krátko pak bude za­hu­ben, niko­li však v lítém boji.“ Bezbožný král21 „Je­ho nástup­cem bude opo­vrženíhodný muž, které­mu ne­přís­luší králov­ský majestát. Znena­dání při­jde a zmo­cní se králov­ství pokry­te­cký­mi úskoky. 22 Ohrom­ná voj­s­ka před ním bu­dou smete­na a za­hu­be­na, včetně vůd­ce smlou­vy. 23 Skrze pod­vodná spo­jene­ctví, která uzavře, vy­stoupá k mo­ci, ačko­li bude mít jen hrstku stou­pen­ců. 24 Znena­dání při­táh­ne do nej­bo­hatších pro­vin­cií a pro­ve­de něco, co ne­pro­ve­dl nikdo z jeho ot­ců ani z ot­ců jeho ot­ců. Svým stou­pen­cům roz­dělí kořist, lup a bo­hatství. Bude chys­tat úkla­dy i pro­ti pevnos­tem – ale jen načas. 25 Se­be­re sílu a od­vahu a vy­táh­ne s mo­hutným voj­s­kem pro­ti jižní­mu krá­li. Ten pro­ti ně­mu po­staví do boje mo­hutné a ne­smírně početné voj­sko, ale bude po­ražen skrze úkla­dy na­chys­tané pro­ti ně­mu. 26 Za­hu­bí ho ti, kteří jedí z jeho sto­lu; jeho voj­sko bude smeteno a mno­ho mužů padne v bo­ji. 27 Oba ti králové pak s pro­radným srd­cem za­sednou k jedno­mu sto­lu. Bu­dou si navzájem ří­kat lži, ale nic ne­z­můžou, ne­boť v určený čas stejně při­jde ko­nec. 28 Se­verní král se s ohrom­ným bo­hatstvím vy­dá zpět do své země a cestou pro­jeví své ne­přá­tel­ství pro­ti svaté smlou­vě. Teprve pak se vrátí do své země. 29 V určený čas vy­táh­ne znovu na jih, ale toto tažení ne­do­padne jako to pře­dešlé. 30 Po­staví se mu to­tiž středo­mořské loďstvo, takže se bude mu­set zkroušeně vrá­tit. Svůj hněv pro­to ob­rátí pro­ti svaté smlou­vě a při svém návra­tu odmění ty, kteří sva­tou smlou­vu opusti­li. 31 Jeho voj­s­ka ob­sadí a zne­světí chrá­movou pevnost, zruší každo­denní oběť a vztyčí tam otřes­nou ohavnost. 32 Svou ú­lisností sve­de ty, kdo po­rušují smlou­vu; li­dé znající svého Boha se mu ale sta­tečně vze­přou. 33 Moud­ří li­dé bu­dou přinášet poučení mno­hým, po jistou dobu však bu­dou pa­dat mečem, bu­dou upalováni, za­týkáni a okrádáni. 34 V té době se jim do­stane ne­pa­trné po­mo­ci, ne­boť se k nim připo­jí mno­ho pokryt­ců. 35 I něk­teří z moud­rých za­ko­lísají, aby byli tříbeni, čištěni a běleni až do kon­ce, který při­jde v určený čas. 36 Onen král si bude dělat, co se mu zlíbí. Sám sebe vy­výší a zve­ličí nade všech­ny bo­hy. Po­ve­de ne­s­lý­chané řeči pro­ti Bohu bo­hů a bude se mu dařit, dokud se ne­završí čas hněvu, ne­boť se mu­sí na­plnit, co bylo roz­hodnuto. 37 Ne­bu­de uznávat boha svých ot­ců ani mi­láčka žen, ani žádného jiného boha ne­bu­de uznávat, pro­tože nade všech­ny zve­ličí sám se­be. 38 Na místě Nej­mo­cnějšího Boha bude ctít bo­ha, kterého jeho ot­cové ne­zna­li; bude ho ctít zla­tem, stříbrem, drahokamy a kleno­ty. 39 S tím­to cizím bo­hem ovládne nej­mo­cnější pevnost. Ty, kdo jej uznají, za­hrne po­cta­mi, svěří jim moc nad mno­hý­mi a za odměnu jim roz­dělí zem.“ poslední bitva40 „V po­sledním ča­se na něj za­útočí jižní král, ale se­verní král se pro­ti ně­mu vy­řítí s vo­zy, jezd­ci a mo­hutným loďstvem. Jako po­vo­deň vtrh­ne do mno­ha zemí, 41 až při­jde i do Nád­herné země. Mno­hé náro­dy teh­dy padnou, ale něk­teré se z jeho moci za­chrání: Edom, Moáb a přední z Amon­ců. 42 Zmo­cní se mno­ha zemí; ani Egypt mu ne­bu­de moci uniknout. 43 Ovládne zlaté a stříbrné pokla­dy a veškeré bo­hatství Egyp­ta, pod­maní si Li­byj­ce i Habeša­ny. 44 Vtom ho však vy­le­kají zprávy z výcho­du a ze se­ve­ru. S ve­likou zuřivostí vy­razí, aby po­bil a vy­hla­dil mno­hé. 45 Svůj hlavní stan po­staví mezi mořem a Nád­hernou sva­tou ho­rou. Tam po­tká svůj ko­nec a ne­bu­de mu pomoci.“