Bible212. Samuel17

2. Samuel

1 Achi­tofel také Abšalo­movi ře­kl: „Dovol pro­sím, ať vy­be­ru dvanáct tisíc mužů a ještě dnes v noci se vy­pravím pronásledovat Davi­da. 2 Překvapím ho útokem, dokud je zna­vený a skles­lý. Všich­ni jeho muži se rozu­tečou, takže za­bi­ji sa­motného krále. 3 Tak přive­du vše­chen lid k to­bě, jako se přivádí ne­věs­ta k ženi­chovi. Jde ti pře­ce o život je­diného muže – vše­chen lid může zůstat v pokoji.“ 4 Abšalo­movi i všem iz­rael­ským stařešinům se ten návrh lí­bil. 5 Abšalom ale přikázal: „Radě­ji ještě za­vo­lej Chušaje Arkij­ského, ať si vy­s­lech­ne­me také jeho názor.“ 6 Chušaj tedy přišel k Abšalo­movi a ten mu ře­kl: „To­to navr­huje Achi­tofel. Má­me se ří­dit jeho výrokem? Pokud ne, pro­mluv ty.“ 7 Chušaj Abšalo­movi od­po­věděl: „Achi­tofe­lova rada ten­tokrát není dob­rá. 8 Znáš pře­ce svého otce i jeho muže, jak jsou udatní,“ pokračoval Chušaj. „Jsou rozzuření jako med­vě­dice, která v divočině přiš­la o mladé. A tvůj otec je zkušený válečník; ten ne­bu­de no­covat s voj­s­kem. 9 Urči­tě se už schoval v nějaké jes­ky­ni nebo někde jin­de. Kdy­by hned na­po­prvé něk­teří z našich pad­li, kdekdo se to do­slech­ne a řekne: ‚Abšalo­movo voj­sko je poraženo!‘ 10 Každý bo­jovník, i kdy­by měl srd­ce jako lev, pak ztratí od­vahu. Ce­lý Iz­rael pře­ce ví, jaký je tvůj otec hr­di­na a jak jsou jeho muži udatní. 11 Pro­to radím, ať se k to­bě shro­máždí ce­lý Iz­rael od Danu až po Beer-še­bu; je jich jako pís­ku v moři a ty osobně je po­ve­deš do bo­je. 12 Při­táh­ne­me na něj, ať se schovává kde­ko­li. Sne­se­me se na něj jako rosa na zem, a ne­přeži­je on ani žádný z jeho mužů. 13 Jest­li se stáh­ne někam do měs­ta, ce­lý Iz­rael k tomu měs­tu nanosí pro­va­zy a strh­ne­me je do údo­lí, takže z něj ne­zůstane ani kamínek!“ 14 Nato Abšalom se vše­mi iz­rael­ský­mi muži pro­hlásil: „Ra­da Chušaje Arkij­ského je lepší než rada Achitofelova.“ (Hos­po­din se to­tiž roz­ho­dl zmařit Achi­tofe­lovu dobrou ra­du, aby na Abšalo­ma přive­dl neštěstí.) 15 Chušaj pak ozná­mil kněžím Sádo­kovi a Abi­a­ta­rovi: „Achi­tofel ra­dil Abšalo­movi a iz­rael­ským stařešinům tak a tak, kdežto já jsem ra­dil tak a tak. 16 Teď rych­le pošlete Davi­dovi zprávu: ‚Neno­cuj v pouš­ti před bro­dem. Ihned pře­kroč Jordán – ji­nak je s králem i vše­mi jeho muži konec!‘“ 17 Jo­na­tan a Achi­maac zůstáva­li u pra­mene En-rogel. Chodíva­la tam služebná a říka­la jim, co mají ozná­mit krá­li Davi­dovi. Ne­smě­li se to­tiž pro­zra­dit cho­zením do měs­ta. 18 Nějaký mlá­denec je za­hlé­dl a ohlásil to Abšalo­movi. Ti dva ale za­tím utek­li. Do­razi­li do domu jedno­ho muže v Ba­chu­rim, který měl na dvoře studnu, a spusti­li se do ní. 19 Jeho že­na za­kry­la ot­vor stud­ny plach­tou a navrch na­sypa­la zrní, takže ne­bylo nic po­znat. 20 Abšalo­movi služebníci přiš­li za ženou do domu a pta­li se: „Kde je Achi­maac a Jonatan?“ „Už za potokem,“ od­po­vědě­la jim. Hleda­li je te­dy, ale nenaš­li, a tak se vrá­ti­li do Je­ruzalé­ma. 21 Když byli pryč, vy­lez­li ti dva ze stud­ny a šli uvědo­mit krále Davi­da: „Rych­le, mu­síš se pře­bro­dit. Achi­tofel pro­ti vám ra­dil tak a tak.“ 22 David se tedy zve­dl a se vše­mi svý­mi lid­mi pře­kročil Jordán. Než se ro­ze­dni­lo, ne­zůstal je­diný, kdo by Jordán ne­pře­kročil. 23 Achi­tofel vi­děl, že se ne­stalo pod­le jeho ra­dy, a tak ose­dlal osla a vy­dal se do­mů do svého měs­ta. Poří­dil závěť o svém do­mě a oběsil se. Zemřel a byl po­chován v hrobě svého ot­ce. Abšalomův konec24 David už vstu­po­val do Ma­chana­jim, když Abšalom se vše­mi iz­rael­ský­mi muži pře­kročil Jordán. 25 Abšalom jmenoval namísto Joá­ba vrch­ním ve­li­te­lem Ama­su. (To byl syn muže jménem Jeter Iz­mael­ský, který si vzal Abigail, dce­ru Na­chašovu, sest­ru Joá­bovy matky Ce­ru­ji.) 26 Iz­rael s Abšalo­mem v če­le se tedy utá­bořil v gi­leád­ském kra­ji. 27 Když David do­razil do Ma­chana­jim, Šo­bi, syn Na­chaše z Raby Amon­ců, spo­lu s Machirem, synem Amie­la z Lo-de­ba­ru, a s Barzi­lajem Gi­leád­ským z Roge­lim 28 mu tam při­nes­li lůžka a přikrývky, mis­ky a džbá­ny s pšenicí, ječ­menem a mou­kou, s praženým zrním, fazo­le­mi a čočkou, 29 s me­dem, ovčím tva­ro­hem a krav­ským sýrem. To vše při­nes­li pro Davi­da a jeho muže k jídlu. Řek­li si to­tiž: Jis­tě jsou na pouš­ti hla­doví, una­vení a žízniví.

Bible212. Samuel17

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček