Bible21 › 2. Královská › 2

2. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25

Kde je Bůh Eliášův?1 Hos­po­din se pak chys­tal vzít Eliáše ve vichru do ne­be. Ten byl právě s Elíšou na cestě z Gilgalu. 2 „Zůstaň tu,“ ře­kl Eliáš Elíšovi. „Hos­po­din mě po­sílá do Bet-elu.“ Elíša ale od­po­věděl: „Ja­kože je živ Hos­po­din a živ jsi ty, ne­opustím tě!“ A tak šli do Bet-elu. 3 Z Bet-elu přiš­li za Elíšou pro­ročtí učedníci. „Víš, že Hos­po­din ti dnes vez­me tvého pána?“ řek­li mu. „Já vím, mlčte,“ od­po­věděl. 4 Po­tom mu Eliáš ře­kl: „Zůstaň tu. Hos­po­din mě po­sílá do Jericha.“ On ale od­po­věděl: „Ja­kože je živ Hos­po­din a živ jsi ty, ne­opustím tě!“ A tak šli do Je­ri­cha. 5 Pro­ročtí učedníci z Je­ri­cha přiš­li za Elíšou a řek­li mu: „Víš, že Hos­po­din ti dnes vez­me tvého pána?“ „Já vím, mlčte,“ od­po­věděl. 6 Po­tom mu Eliáš ře­kl: „Zůstaň tu. Hos­po­din mě po­sílá k Jordánu.“ On ale od­po­věděl: „Ja­kože je živ Hos­po­din a živ jsi ty, ne­opustím tě!“ A tak šli dál spo­lu. 7 Pa­desát pro­ro­ckých učedníků šlo za ni­mi. Za­stavi­li se opodál, na do­hled od mís­ta, kde se u Jordánu za­stavi­li ti dva. 8 Eliáš vzal svůj plášť, svi­nul ho a udeřil jím do vo­dy. Ta se ro­ze­stou­pi­la a oba přeš­li po su­chu na druhou stranu. 9 Když přeš­li, Eliáš Elíšu vy­zval: „Řekni, co pro tebe mám udělat, než budu od tebe vzat.“ „Prosím, ať mi připadnou dva díly tvého ducha!“ od­po­věděl Elíša. 10 „Žádáš o ne­lehkou věc,“ ře­kl mu Eliáš. „Pokud ale uvi­díš, jak jsem od tebe vzat, tvá žádost se splní. Pokud ne, ne­splní se.“ 11 Šli tedy spo­lu dál a roz­mlou­va­li, když vtom je náhle roz­dě­lil oh­nivý vůz s oh­nivý­mi koni – Eliáš ve vichru vy­stou­pil do ne­be! 12 Když to Elíša uvi­děl, vy­kři­kl: „O­tče můj, otče můj! Jíz­do izraelská!“ A víckrát už ho neviděl. Elíša vzal své rou­cho a roz­tr­hl je na dva ku­sy. 13 Pak zve­dl plášť, který spa­dl z Eliáše, a šel zpátky. Když stanul na bře­hu Jordánu, 14 vzal Eliášův plášť a udeřil jím do vo­dy. „Kde je Hos­po­din, Bůh Eliášův?“ zvo­lal. „Kde je on sám? ! A jakmi­le jím udeřil do vo­dy, ro­ze­stou­pi­la se a Elíša přešel na druhou stranu. 15 „­Duch Eliášův spoči­nul na Elíšovi!“ řek­li pro­ročtí učedníci z Je­ri­cha, kteří stá­li opodál. Vy­razi­li mu na­pro­ti a klaně­li se mu až k zemi 16 se slovy: „Jsme tví služebníci!“ Po­tom řek­li: „Po­hleď, má­me tu pa­desát schopných mužů. Když dovo­líš, pošle­me je hledat tvého pá­na. Tře­ba ho Duch Hos­po­dinův vzal a upustil na něk­te­rou horu nebo do něk­terého údolí.“ „Nikam je neposílejte!“ ře­kl jim Elíša. 17 Když ale na něj naléha­li, až z toho byl ne­svůj, svo­lil: „Dob­rá, pošlete je.“ Po­sla­li tedy těch pa­desát mužů a ti ho hleda­li tři dny, ale nenaš­li. 18 Když se pak vrá­ti­li do Je­ri­cha za Elíšou, ře­kl jim: „Copak jsem vám neříkal: Nechoďte?“ Elíšovy první zázraky19 Tamější muži Elíšovi řek­li: „Po­hleď, pro­sím, pane. V tom­to městě se dobře byd­lí, jak sám vi­díš, ale voda je špatná a zem neúrodná.“ 20 Od­po­věděl jim: „Při­nes­te mi novou mísu a dej­te do ní sůl.“ Když mu to při­nes­li, 21 šel k vodní­mu pra­meni a vho­dil do něj sůl se slovy: „Tak praví Hos­po­din: Uz­dravu­ji tyto vo­dy. Už od­sud ne­vzejde smrt ani neplodnost!“ 22 A ty vody jsou zdravé až dodnes, přes­ně jak Elíša ře­kl. 23 Po­tom se od­tud vy­dal vzhů­ru do Bet-elu. Když stou­pal po cestě, vy­š­li z měs­ta nějací výrost­ci, po­smíva­li se mu a pokři­kova­li na něj: „Táhni, plešou­ne! Táhni, plešoune!“ 24 On se otočil, podíval se na ně a zlořečil jim v Hos­po­di­nově jménu. Vtom z lesa vy­běh­ly dvě med­vě­dice a dvaačtyřicet z těch výrostků roz­sápaly. 25 Elíša se pak ode­bral na horu Kar­mel a od­tud se vrá­til do Sa­maří.