Bible21 › 2. Královská › 14

2. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25

Amaciáš, král judský1 Druhého roku iz­rael­ského krále Je­ho­aše, syna Jo­a­chazova, za­čal kralovat Amaciáš, syn Jo­aše, krále jud­ského. 2 Stal se králem v pět­a­dvaceti letech a kraloval v Je­ruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenova­la Jo­a­dan a byla z Je­ruzalé­ma. 3 Dělal, co je v Hos­po­di­nových očích správné, ale ne tak jako jeho otec David. Ve všem se ří­dil příkla­dem svého otce Jo­aše. 4 Obětní výši­ny ale ne­byly od­straně­ny, a tak lid na­dále obětoval a pá­lil ka­di­dlo na výšinách. 5 Jakmi­le měl Amaciáš králov­ství pevně v ru­kou, ne­chal po­bít ty své dvořa­ny, kteří za­bi­li jeho králov­ského ot­ce. 6 Syny těch vrahů ale ne­po­pravil, ne­boť v knize Mo­jžíšova záko­na je psáno, že Hos­po­din přikázal: „Ro­diče ne­mo­hou pla­tit živo­tem za své dě­ti ani dě­ti za své ro­diče. Každý za­platí živo­tem za svůj vlastní hřích.“ 7 To on po­razil 10 000 Edom­ců v Solném údo­lí. V oné bitvě do­byl Se­lu, přejmenoval ji na Jokte­el a tak se jmenuje dodnes. 8 Amaciáš tenkrát vzkázal iz­rael­ské­mu krá­li Je­ho­ašovi, synu Jo­a­chaze, syna Je­huova: „Po­jď­me se utkat!“ 9 Iz­rael­ský král Je­ho­aš ale jud­ské­mu krá­li Amaciášovi vzkázal: „Jeden bod­lák v Li­bano­nu vzkázal ced­ru v Libanonu: Dej svou dce­ru mé­mu synu za ženu! Jedno zvíře v Li­bano­nu šlo oko­loa ten bod­lák pošlapalo. 10 Po­razil jsi Edo­ma, srd­ce se ti dme. Jen se chlub, ale radě­ji zůstaň do­ma. Pro­č si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strh­nout s se­bou i Judu?“ 11 Amaciáš ale ne­po­s­le­chl. Iz­rael­ský král Je­ho­aš tedy vy­táhl a utkal se s jud­ským králem Amaciášem u jud­ského Bet-še­meše. 12 Juda byl Iz­rae­lem po­ražen a ce­lé jeho voj­sko se rozu­teklo do­mů. 13 Iz­rael­ský král Je­ho­aš za­jal jud­ského krále Amaciáše, syna Jo­ašova, syna Achaziášova, u Bet-še­meše, odkud se vy­pravil na Je­ruzalém. Od Efraim­ské brá­ny až k Nárožní bráně pro­boural v je­ruzalém­ských hrad­bách trh­li­nu na 400 lok­tů ši­rokou. 14 Po­bral všech­no zla­to a stříbro i všech­ny nádo­by, které se našly v Hos­po­di­nově chrá­mu i v pokladnicích králov­ského paláce. Po­tom se s ru­kojmí­mi vrá­til do Sa­maří. 15 Ostatní Je­ho­ašovy skutky – co všech­no vy­ko­nal a jak udatně bo­joval s jud­ským králem Amaciášem – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 16 Po­tom Je­ho­aš ule­hl ke svým ot­cům a byl po­chován v Sa­maří mezi iz­rael­ský­mi krá­li. Na jeho místě pak za­čal kralovat jeho syn Je­ro­boám. 17 Jud­ský král Amaciáš, syn Jo­ašův, žil po smrti iz­rael­ského krále Je­ho­aše, syna Jo­a­chazova, ještě patnáct let. 18 Ostatní Amaciášovy skutky jsou, jak zná­mo, sepsá­ny v Kro­nice jud­ských králů. 19 V Je­ruzalémě pro­ti ně­mu zosnova­li spiknutí. Ute­kl sice do Lachiše, ale i tam za ním po­sla­li vrahy, kteří ho za­bi­li. 20 Pře­vez­li ho na koni a po­chova­li ho v Je­ruzalémě, ve Městě Davi­dově, k jeho předkům. 21 Vše­chen jud­ský lid pak vzal Aza­ri­áše, které­mu bylo šestnáct let, a pro­hlási­li ho za krále na místě jeho otce Amaciáše. 22 To on vy­bu­doval Ei­lat a vrá­til ho Ju­dovi po­té, co král Amaciáš ule­hl ke svým ot­cům. Jeroboám II.,král izraelský23 Patnáctého roku jud­ského krále Amaciáše, syna Jo­ašova, se stal iz­rael­ským králem Je­ro­boám, syn Je­ho­ašův. Kraloval v Sa­maří čtyřicet jed­na let 24 a pá­chal, co je v Hos­po­di­nových očích zlé. Ne­od­vrá­til se od žádných hříchů Je­ro­boá­ma, syna Ne­ba­tova, který sve­dl ce­lý Iz­rael. 25 To on obnovil hranice Iz­rae­le od Lebo-chamá­tu až k Mrt­vé­mu moři v Aravě, jak to Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le, ře­kl ús­ty svého služebníka Jonáše, syna Ami­tajova, pro­roka z Gat-chefe­ru. 26 Hos­po­din vi­děl trpké trápení Iz­rae­le, že je ko­nec s pánem i kmánem a že Iz­rael nemá, kdo by mu po­mohl. 27 A pro­tože se Hos­po­din roz­ho­dl, že ne­vy­hladí jméno Iz­rae­le pod ne­bem, za­chránil je skrze Je­ro­boá­ma, syna Je­ho­ašova. 28 Ostatní Je­ro­boá­movy skutky – co všech­no vy­ko­nal a jak udatně bo­joval, když Iz­rae­li navrá­til Da­mašek i jud­ský Chamát – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 29 Po­tom Je­ro­boám ule­hl ke svým ot­cům a byl po­chován mezi iz­rael­ský­mi krá­li. Na jeho místě pak za­čal kralovat jeho syn Za­cha­ri­áš.