Bible21 › 2. Královská › 12

2. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25

Joaš, král judský1 Jo­aš se stal králem v sed­mi letech. 2 Za­čal kralovat sedmého roku Je­huova a kraloval v Je­ruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenova­la Ci­bia z Beer-še­by. 3 Po ce­lou do­bu, kdy Jo­aše učil kněz Jo­ja­da, dělal, co je v Hos­po­di­nových očích správné. 4 Obětní výši­ny ale ne­byly od­straně­ny, a tak lid na­dále obětoval a pá­lil ka­di­dlo na výšinách. 5 Jo­aš ře­kl kněžím: „Shro­máždě­te všech­no za­svěcené stříbro, které se přináší do Hos­po­di­nova chrá­mu – stříbro vy­bírané při sčítání, stříbro věnované při osobních sli­bech a všech­no stříbro, které se přináší do Hos­po­di­nova chrá­mu jako dob­rovolný dar. 6 Každý kněz ať vez­me stříbro od jedno­ho z pokladníků a opraví za něj ja­kou­ko­li ško­du, která se na chrá­mu najde.“ 7 Kněží ale ještě ani tři­a­dvacátého roku krále Jo­aše ško­dy na chrá­mu ne­opravi­li. 8 Král Jo­aš si pro­to za­vo­lal kněze Jo­ja­du i ostatní kněze a otázal se: „Pro­č ne­opravujete ško­dy na chrá­mu? Ne­ber­te od pokladníků už žádné další stříbro, ale věnuj­te ho na opravy chrámu.“ 9 Kněží tedy sou­hla­si­li, že už od li­dí ne­bu­dou vy­bírat stříbro a že ne­bu­dou opravovat chrám sa­mi. 10 Kněz Jo­ja­da pak vzal jednu truh­lici, udělal v jejím víku ot­vor a po­stavil ji ve­dle ol­táře vpravo od brá­ny k Hos­po­di­novu chrá­mu. Kněží, strážci prahu, pak do ní dáva­li všech­no stříbro, které se přináše­lo do Hos­po­di­nova chrá­mu. 11 Když vi­dě­li, že je v truh­lici už hodně stříb­ra, přišel králov­ský písař s nej­vyšším knězem a stříbro při­ne­sené do Hos­po­di­nova chrá­mu spočíta­li a za­ba­li­li. 12 Odměřené stříbro pak předáva­li mi­s­trům zod­po­vědným za práci na Hos­po­di­nově chrá­mu. Ti na obnovu Hos­po­di­nova chrá­mu nají­ma­li tesaře a stavi­te­le, 13 zedníky a ka­meníky. Pla­ti­li také za dře­vo a tesaný ká­men na opravu Hos­po­di­nova chrá­mu a za všech­ny ostatní výdaje při opravě chrá­mu. 14 Stříbro při­ne­sené do Hos­po­di­nova chrá­mu se ne­používalo k výrobě stříbrných ka­li­chů, kra­tikno­tů, misek, trub ani žádného jiného vy­ba­vení Hos­po­di­nova chrá­mu, ať zlatého či stříbrného. 15 Používalo se to­tiž na pla­ty dělníků, kteří za ně opravova­li Hos­po­dinův chrám. 16 Mi­s­tři, kterým se vy­dávalo stříbro na výpla­ty dělníků, jedna­li tak svědo­mi­tě, že se od nich ani nežádalo vy­účtování. 17 Stříbro z obětí odškodnění a z obětí za hřích se ovšem na Hos­po­dinův chrám ne­o­devzdávalo; to patři­lo kněžím. 18 Teh­dy vy­táhl ara­mej­ský král Chazael, za­útočil na Gat a do­byl ho. Po­tom se Chazael roz­ho­dl, že po­táh­ne na Je­ruzalém. 19 Jud­ský král Jo­aš pro­to vzal všech­ny za­svěcené dary svých předků, jud­ských králů Jošafa­ta, Je­ho­ra­ma a Achaziáše, i vlastní za­svěcené dary a všech­no zla­to, které se našlo v pokladnicích Hos­po­di­nova chrá­mu i králov­ského paláce, a po­slal to ara­mej­ské­mu krá­li Chazae­lovi. Ten pak od Je­ruzalé­ma od­táhl. 20 Ostatní Jo­ašovy skutky – o všem, co vy­ko­nal – se, jak zná­mo, píše v Kro­nice jud­ských králů. 21 Pro­ti Jo­ašovi se spik­li jeho vlastní dvořané a za­bi­li ho po­blíž Bet-mila na cestě do Si­ly. 22 Dvořané, kteří ho za­vraž­di­li, byli Jo­zabad, syn Ši­me­atův, a Je­ho­zabad, syn Šo­merův. Jo­aš byl po­chován ke svým ot­cům ve Městě Davi­dově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Amaciáš.