Bible212. Královská10

2. Královská

Vyhlazení Achabova domu1 Achab měl v Sa­maří se­dm­desát synů. Jehu pro­to do Sa­maří po­slal lis­ty jiz­re­el­ským vel­možům, stařešinům měs­ta a vy­chova­te­lům Acha­bových synů. Na­psal jim: 2 „Má­te syny svého pá­na, má­te vozy a koně, opevněné město a zbraně. Nuže, jakmi­le do­stanete ten­to list, 3 vy­ber­te ze synů svého pá­na toho nej­lepšího a nej­schopnějšího, do­saď­te ho na trůn jeho otce a bo­juj­te za dům svého pána!“ 4 Oni ale do­sta­li hroz­ný strach. Řek­li si: „Když před ním ne­ob­stá­li dva králové, jak ob­sto­jí­me my?“ 5 Správ­ce paláce i správ­ce měs­ta se stařeši­ny a vy­chova­te­li pro­to Je­huovi vzkáza­li: „Jsme tvo­ji služebníci! Udělá­me, coko­li nám řekneš. Niko­ho za krále ne­do­sadí­me. Udělá­me, co bu­deš chtít.“ 6 Na­psal jim tedy druhý list: „Jest­li jste se mnou a chcete mě po­s­lou­chat, vez­mě­te hlavy všech synů svého pá­na a při­jď­te zít­ra touto do­bou za mnou do Jizreelu.“ Oněch se­dm­desát králov­ských synů vy­růstalo u předních mužů měs­ta, kteří se o ně sta­ra­li. 7 Jakmi­le ten list do­sta­li, vza­li králov­ské syny a všech se­dm­desát jich po­vraž­di­li. Je­jich hlavy na­skláda­li do košů, které pak ode­s­la­li do Jiz­re­e­lu. 8 K Je­huovi přišel po­sel a ozna­moval: „Při­nes­li hlavy králov­ských synů.“ „Složte je u brá­ny na dvě hro­ma­dy a nech­te je tam do rána!“ od­po­věděl. 9 Ráno pak vy­šel ven, po­stavil se před lid a pro­mlu­vil k nim: „Tak vy jste sprave­dliví. Ano, já jsem zosnoval spiknutí pro­ti své­mu pánu a za­bil jsem ho. Kdo ale po­vraž­dil všech­ny tyhle?! 10 Pro­to věz­te, že ani je­diné slovo, které Hos­po­din vy­ř­kl pro­ti domu Acha­bovu, ne­se­lže. Hos­po­din vy­ko­nal, co ře­kl skrze svého služebníka Eliáše!“ 11 Pak Jehu v Jiz­re­e­lu po­bil všech­ny po­zůstalé z Acha­bova domu a také všech­ny jeho přední muže, přá­te­le i kněze. Niko­ho nene­chal naživu. 12 Po­té se Jehu vy­pravil do Sa­maří. Když pro­jížděl Bet-eke­dem pastýřů, 13 na­razil tam na příbuzné jud­ského krále Achaziáše. „Kdo jste?“ ze­ptal se. „Jsme Achaziášovi příbuzní. Jde­me pozdravit syny krále a syny králov­ny matky.“ 14 „Za­jmě­te je živé!“ roz­kázal Je­hu. Za­ja­li je tedy živé a všech dvaačtyřicet jich pak po­bi­li u bet-eked­ské nádrže. Niko­ho ne­ušetřil. 15 Cestou od­tud na­razil na Jo­na­da­ba, syna Re­cha­bova, který ho při­cházel pozdravit. „Jsi mi od­daný tak jako já tobě?“ ze­ptal se ho. „Ano, jis­těže ano,“ od­vě­til Jonadab. „Tak mi po­dej ruku,“ vy­zval ho. Když mu Jo­na­dab podal ru­ku, vy­táhl ho k sobě na vůz 16 a ře­kl: „Po­jeď se mnou a sle­duj mou hor­livost pro Hospodina!“ A tak jeli spo­lu v jeho vo­ze. 17 Jakmi­le při­jel do Sa­maří, po­bil tam všech­ny Acha­bovy příbuzné, kteří ještě zby­li. Úplně je vy­hla­dil, přes­ně jak Hos­po­din ře­kl skrze Eliáše. Vyhlazení ctitelů Baala18 Pak Jehu shro­máž­dil vše­chen lid a pro­mlu­vil k nim: „A­chab sloužil Baalovi málo. Jehu mu bude sloužit víc. 19 Pro­to teď ke mně svo­lej­te všech­ny Baalovy pro­roky, všech­ny jeho cti­te­le a všech­ny jeho kněze. Nikdo ať ne­chybí, pro­tože chci uspořádat ve­likou oběť Baalovi. Kdoko­li bude chybět, ne­zůstane naživu!“ (By­la to ovšem Je­huova lest, aby mohl vy­hu­bit Baalovy cti­te­le.) 20 „Za­svěť­te slavnost Baalovi,“ přikázal Je­hu, a tak to roz­hlási­li. 21 Jehu ne­chal obe­s­lat ce­lý Iz­rael, a tak přiš­li všich­ni Baalovi cti­te­lé. Ne­byl je­diný, který by ne­přišel. Veš­li do Baalova chrá­mu a na­plni­li ho od jedno­ho kon­ce k druhé­mu. 22 „Vy­dávej rou­cha všem Baalovým ctitelům!“ přikázal Jehu správ­ci rouch a ten jim roz­dal rou­cha. 23 Na­ko­nec do Baalova chrá­mu přišel Jehu s Jo­na­dabem, synem Re­cha­bovým, a ře­kl Baalovým cti­te­lům: „Přesvědč­te se, jest­li mezi vá­mi nejsou nějací cti­te­lé Hos­po­di­na. Do­hlédně­te, aby tu byli jen cti­te­lé Baalovi.“ 24 Po­té přistou­pi­li k obětním hodům a zápalným obě­tem. Jehu za­tím venku ro­ze­stavěl osm­desát mužů a va­roval je: „Za ty lidi mi ručí­te. Kdo ne­chá je­diného z nich uniknout, za­platí za něj životem!“ 25 Když byli ho­tovi s přípravou zápalné obě­ti, Jehu přikázal svým strážcům a po­bočníkům: „Jdě­te a bij­te je. Nikdo ať neunikne!“ Po­bi­li je tedy ostřím meče a ne­cha­li je tam ležet. Strážci a po­bočníci pro­nik­li až do vni­třní sva­tyně Baalova chrá­mu. 26 Pak z Baalova chrá­mu vy­nes­li po­svátný sloup a spá­li­li ho. 27 Strh­li Baalův sloup, strh­li Baalův chrám a zří­di­li tam veřejné zácho­dy, které tam jsou dodnes. 28 Tak Jehu vy­mý­til Baa­la z Iz­rae­le. 29 Jehu se ale ne­od­vrá­til od hříchů Je­ro­boá­ma, syna Ne­ba­tova, který sve­dl ce­lý Iz­rael, to­tiž od těch zlatých te­lat v Bet-elu a Danu. 30 Hos­po­din Je­huovi ře­kl: „Dobře jsi vy­ko­nal, co je v mých očích správné. Udělal jsi s Acha­bovým do­mem všech­no, co jsem chtěl, a pro­to bu­dou na iz­rael­ském trůnu sedět čtyři tví potomci.“ 31 Jehu se ale ne­s­nažil do­držovat Zákon Hos­po­di­na, Boha Iz­rae­le, ce­lým svým srd­cem a ne­od­vrá­til se od hříchů Je­ro­boá­ma, který sve­dl ce­lý Iz­rael. 32 Hos­po­din v té době za­čal Iz­rael ořezávat. Chazael na ně za­útočil po ce­lé hranici 33 východně od Jordánu. Za­bral ce­lou zemi Gi­leád, to­tiž území Gáda, Ru­be­na a Mana­se­se od Aro­eru na po­to­ce Arnon přes Gi­leád až k Bášanu. 34 Ostatní Je­huovy skutky – co všech­no vy­ko­nal, a jak byl udatný – o tom všem se, jak zná­mo, píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 35 Jehu pak ule­hl ke svým ot­cům a byl po­chován v Sa­maří. Na jeho místě se stal králem jeho syn Jo­a­chaz. 36 Jehu kraloval v Sa­maří nad Iz­rae­lem celkem dvacet osm let.

Bible212. Královská10

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček