Bible212. Jan1

2. Jan

1 Já staršípíšu vy­vo­lené paní i jejím dě­tem, které mi­lu­ji v prav­dě (a nejen já, ale všich­ni, kteří po­zna­li prav­du), 2 kvů­li prav­dě, která v nás zůstává a bude s ná­mi navěky: 3 Mi­lost, mi­lo­sr­den­ství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Ot­cova Sy­na, ať je s ná­mi v prav­dě a lás­ce. Pravda a blud4 Udělalo mi ne­smírnou ra­dost, když jsem zjistil, jak něk­teré z tvých dětí ži­jí v prav­dě, pod­le přikázání, které jsme do­sta­li od Ot­ce. 5 Pro­sím tě te­dy, paní, ne jako bych ti psal nové přikázání, ale jen to, které jsme mě­li od počátku: Mi­lu­j­me jedni druhé. 6 V tom je lás­ka, abychom ži­li pod­le jeho přikázání. To přikázání jste slyše­li od počátku, a tak pod­le něj žij­te. 7 Do svě­ta to­tiž vy­š­la spous­ta bludařů, kteří ne­vy­znávají Ježíše Krista přišlého v těle. Každý ta­kový je bludař a an­tikrist. 8 Pro­to si dej­te po­zor, abychom ne­ztra­ti­li to, oč jsme usi­lova­li; nenech­me se připravit o plnou odpla­tu. 9 Každý, kdo ne­zůstává v Kri­stově učení, ale opouští je, ztrácí Bo­ha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Sy­na. 10 Pokud k vám někdo při­chází s jiným než tím­to učením, ne­při­jí­mej­te ho do domu ani ho ne­ví­tej­te. 11 Kdo ta­kového vítá, stává se jeho spo­lu­viníkem. 12 Na­psal bych vám ještě mno­hem více, ale ne­chci to svěřit papí­ru a inkoustu. Mám to­tiž na­dě­ji, že se k vám do­stanu a pro­mluvím s vá­mi tváří v tvář, aby naše ra­dost byla doko­nalá. 13 Pozdravují tě dě­ti tvé vy­vo­lené se­st­ry.

Bible212. Jan1

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček