Bible21 › 1. Letopisů › 16

1. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29

1 Když Boží tru­hlu při­nes­li, po­stavi­li ji na její místo upro­střed stanu, který pro ni David po­stavil. Pak před Bo­hem přináše­li zápalné i pokojné obě­ti. 2 Po­té, co David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požeh­nal lidu v Hos­po­di­nově jménu. 3 Podě­lil také všech­ny Iz­rael­ce, muže i že­ny, každého boch­níkem chle­ba, dat­lovým a ro­zin­kovým ko­láčem. 4 Určil také levi­ty, kteří mě­li sloužit před Hos­po­di­novou tru­hlou uctíváním, díkůvzdáním a chvalo­z­pěvy Hos­po­di­nu, Bohu Iz­rae­le. 5 Vedl je Asaf a za ním byl Za­cha­ri­áš, Jaaziel, Še­mi­ra­mot, Je­chiel, Ma­ti­tiáš, Eli­ab, Benajáš, Obed-edom a Jehiel, kteří hrá­li na lyry a ci­te­ry, a Asaf na či­ne­ly, 6 za­tím­co kněží Benajáš a Ja­chaziel před Tru­hlou Boží smlou­vy pravi­delně trou­bi­li na trubky. Davidův chvalozpěv7 Toho dne David po­prvé po­věřil Asafa a jeho bra­t­ry, aby tak­to chvá­li­li Hos­po­di­na: 8 Oslavuj­te Hos­po­di­na, jeho jméno vzývejte, jeho či­ny roz­hlašuj­te mezi náro­dy! 9 Zpívej­te mu, hraj­te mu, rozvažujte o všech jeho zázracích! 10 Jeho svatým jménem chlub­te se, ze srd­ce ať se ra­dují, kdo Hos­po­di­na hledají! 11 Po Hos­po­di­nu se ptej­te, po jeho síle, jeho tvář vž­dycky hle­dej­te. 12 Pa­ma­tuj­te, jaké divy provedl, jaké zá­zra­ky, a co roz­ho­dl. 13 Vy, símě Iz­rae­le, jeho služebníka, jste jeho vy­vo­lení, dě­ti Jáko­ba. 14 On je Hos­po­din, Bůh náš, celá zem jeho sou­du pod­léhá! 15 Na jeho smlou­vu pa­ma­tuj­te věčně, na slovo tisíci poko­lení svěřené, 16 na smlou­vu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem. 17 Jáko­bovi ten výrok po­tvr­dilza věčnou smlou­vu pro Iz­rael: 18 „To­bě dám kanaán­skou zem, bude tvým dě­dičným údělem!“ 19 Při­tom vás teh­dy bylo jen trochu, byli jste tam jen hrstkou cizin­ců. 20 Z náro­du do náro­du když bloudili, od jedno­ho k jiné­mu králov­ství, 21 niko­ho nene­chal jim ublížit. I krále kvů­li nim va­roval: 22 „Mé po­mazané nech­te být! Mým pro­rokům ne­působ­te žal!“ 23 Zpívej Hos­po­di­nu, ce­lá zem, zvěstujte jeho spásu každý den! 24 O jeho slávě národům vyprávějte, o jeho divech řekně­te li­dem všem! 25 Ve­liký je Hos­po­din, vší chvály hodný, nad všech­ny bohy ohrom­ný! 26 Bo­hové národů jsou samé modly, Hospodin ale stvořil ne­besa. 27 Sláva a nád­he­ra je v jeho přítomnosti, síla a ra­dost je tam, kde pře­bývá. 28 Vzdej­te Hos­po­di­nu, lid­ské plémě, vzdejte Hos­po­di­nu slávu i moc. 29 Vzdej­te Hos­po­di­nu slávu, jež náleží mu, přineste da­ry, před něj přistupte, Klaňte se Hos­po­di­nu v jeho svaté kráse, 30 před ním se ro­ze­chvěj, ce­lá zem! Pevně je po­sta­ven svět, nic jím ne­o­třese, 31 jásej­te, ne­besa, země ať ra­duje se, národům řekně­te: „Hos­po­din kraluje!“ 32 Moře ať burácí se vším, co je v něm, celý svě­ta kraj ať se ra­duje. 33 Před Hos­po­di­nem ať zvučí stro­my v lese: „Přichází, aby sou­dil zem!“ 34 Oslavuj­te Hos­po­di­na – je tak dobrý! Jeho lás­ka trvá navěky! 35 Řekně­te: „Zachraň nás, Bože naší spásy! Vysvoboď nás a z národů posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!“ 36 Ať je požeh­nán Hos­po­din, Bůh izraelský, od věků až na věky! A vše­chen lid od­po­věděl: „A­men. Chvá­la Hospodinu!“ 37 David pak ne­chal Asafa a jeho bra­t­ry před Tru­hlou Hos­po­di­novy smlou­vy, aby před ní pravi­delně každý den slouži­li pod­le denního roz­vr­hu 38 spo­lu s Obed-edo­mem a jeho osmaše­desá­ti bra­t­ry. (Obed-edom, syn Je­dutunův, a Cho­sa ve­le­li chrá­mové stráži.) 39 Kněze Sádoka i jeho kněžské bra­t­ry po­ne­chal před Hos­po­di­novým příbytkem na výšině v Gi­be­o­nu, 40 aby na zápalném ol­táři pravi­delně přináše­li Hos­po­di­nu zápalné obě­ti ráno i večer přes­ně tak, jak je psáno v Zákoně, který Hos­po­din svěřil Iz­rae­li. 41 S nimi po­ne­chal He­ma­na, Je­dutu­na a ostatní jmenovi­tě vy­brané, aby chvá­li­li Hos­po­di­na písní: „Je­ho lás­ka trvá navěky.“ 42 He­man a Je­dutun mě­li na sta­rosti trubky, či­ne­ly a další nástro­je Boží hud­by. Je­dutu­novi synové stá­li u brá­ny. 43 Vše­chen lid se pak ro­ze­šel, každý k sobě do­mů. Také David se vrá­til, aby požeh­nal svůj dům.