Bible21 › 1. Letopisů › 12

1. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29

Davidovo vojsko1 Toto jsou ti, kdo přiš­li za Davi­dem do Cikla­gu, když se ještě skrýval před Sau­lem, synem Kíšovým. Tito muži patří k hr­dinům, kteří mu po­máha­li v bo­ji. 2 Byli vy­z­bro­jeni luky a umě­li střílet šípy nebo met­at ka­mení pravicí i levicí. Po­cháze­li z poko­lení Ben­jamín tak jako je­jich bra­tr Saul: 3 V če­le byl Achie­zer a Jo­aš, synové Še­maje Gi­be­atského, Je­ziel a Pe­let, synové Az­mavetovi, Be­ra­cha, Jehu Aneto­tský, 4 Jiš­majáš Gi­be­on­ský, hr­di­na z oné Třicítky a její ve­li­tel, 5 Ji­r­meáš, Ja­chaziel, Jo­chanan, Jo­zabad Ge­der­ský, 6 Eluzaj, Je­ri­mot, Be­a­liáš, Še­ma­ri­áš, Šefa­tiáš Cha­rufský, 7 Elká­na, Jišiáš, Aza­rel, Jo­e­zer, Jašo­beám, Ko­rachov­ci, 8 Jo­ela a Zeb­a­diáš, synové Je­ro­cha­ma z Gedo­ru. 9 Z poko­lení Gád přeš­li k Davi­dovi do pevnosti v pouš­ti tito udatní hr­di­nové; byli to zkušení bo­jovníci vládnou­cí pavézou a kopím, s tváří lvů a hbi­tostí hor­ských gazel: 10 V če­le byl Ezer, druhý Oba­diáš, třetí Eli­ab, 11 čtvr­tý Miš­ma­na, pátý Ji­r­meáš, 12 šestý Ataj, sedmý Eliel, 13 os­mý Jo­chanan, devátý Elzabad, 14 desátý Ji­r­mejáh a je­denáctý Machbanaj. 15 Tito Gádovi synové ve­le­li voj­s­ku; menší z nich stov­ce a větší tisícov­ce. 16 To oni pře­kroči­li Jordán v prvním měsíci, kdy se ře­ka všu­de vy­lévá z břehů, a za­hna­li všech­ny obyva­te­le údo­lí k výcho­du i k zápa­du. 17 Také něk­teří z Ben­jamí­na a Judy přiš­li za Davi­dem k jeho pevnosti. 18 David jim vy­šel vstříc se slovy: „Pokud ke mně při­chází­te v poko­ji, abys­te mi po­máha­li, spo­jím se s vá­mi ce­lým srd­cem. Pokud mě ale chcete vy­zra­dit mým ne­přá­te­lům, ačko­li jsem ne­vinný, ať to Bůh našich ot­ců vi­dí a soudí!“ 19 Tenkrát se­stou­pil Duch na ve­li­te­le Třicítky, Amasaje: „Patříme to­bě, Davide, jsme na tvé straně, synu Jišaje! Pokoj, pokoj buď to­běi tvým po­mo­cníkům pokoj buď – vž­dyť ti po­máhá sám tvůj Bůh!“ A tak je David při­jal a jmenoval je ve­li­te­li nájezdníků. 20 Další z poko­lení Mana­ses se při­da­li k Davi­dovi, když táhl s Fi­liští­ny do boje pro­ti Saulovi. (Na­ko­nec ale Fi­lištínům ne­po­moh­li. Je­jich vlád­ci se ho to­tiž po po­radě roz­hod­li pro­pustit. Řek­li si: „Pokud pře­běh­ne ke své­mu pánu Saulovi, bude nás to stát hlavy.“) 21 Když po­tom táhl do Cikla­gu, při­da­li se k ně­mu tito muži z poko­lení Mana­ses: Adna­ch, Jo­zabad, Je­di­ael, Mi­chael, Jo­zabad, Eli­hu, Ci­let­aj, ve­li­te­lé Mana­se­sových houfů. 22 Po­máha­li pak Davi­dovi pro­ti nájezdníkům, pro­tože to byli samí udatní hr­di­nové, a tak se ve voj­s­ku sta­li ve­li­te­li. 23 Den co den teh­dy při­cháze­li k Davi­dovi další po­mo­cníci, až z nich bylo ve­liké voj­sko jako voj­sko Boží. 24 Toto je výčet oz­bro­jených bo­jovníků, kteří přiš­li k Davi­dovi do Hebro­nu, aby pod­le Hos­po­di­nova slova přenes­li Saulovo králov­ství na Davi­da: 25 Z Judy 6 800 bo­je­s­chopných mužů vy­z­bro­jených pavézou a kopím. 26 Ze Si­me­o­na 7 100 udatných hr­dinů připra­vených k bo­ji. 27 Z Levi­ho 4 600 mužů 28 včetně vůd­ce Áro­nova rodu Jo­ja­dy s 3 700 muži 29 a mladého válečníka Sádoka s 22 ve­li­te­li z jeho ot­cov­ského ro­du. 30 Z Ben­jamí­na 3 000 Saulových bra­trů, z ni­chž mno­zí byli do té doby ve službách Saulova do­mu. 31 Z Efrai­ma 20 800 udatných hr­dinů, pro­s­lulých ve svém ot­cov­ském ro­du. 32 Z po­lovi­ny kmene Mana­ses 18 000 mužů, kteří byli jmenovi­tě určeni, aby šli uči­nit Davi­da králem. 33 Z Isa­cha­ra 200 vůd­ců a všich­ni bratři pod je­jich ve­lením – muži, kteří po­chopi­li dobu a vědě­li, jak se má Iz­rael za­chovat. 34 Ze Za­bulo­na vy­táh­lo 50 000 zkušených bo­jovníků v plné zbro­ji, od­hod­laných bez váhání po­mo­ci. 35 Z Neftalí­ma 1 000 ve­li­te­lů a za nimi 37 000 mužů s pavéza­mi a kopí­mi. 36 Z Dana 28 600 připra­vených k bo­ji. 37 Z Aše­ra 40 000 zkušených bo­jovníků připra­vených k bo­ji. 38 Z Ru­be­na, Gáda a po­lovi­ny kmene Mana­ses v Za­jordání 120 000 mužů v plné zbro­ji. 39 Všich­ni tito bo­jovníci připra­vení na­stou­pit to bitvy přiš­li s od­hod­laným srd­cem do Hebro­nu, aby Davi­da uči­ni­li králem ce­lého Iz­rae­le. Také všich­ni ostatní Iz­rael­ci byli v srd­ci za­jedno, že Davi­da učiní králem. 40 Zůsta­li u Davi­da a tři dny tam jedli a pi­li, pro­tože jim je­jich bratři dali záso­by. 41 Je­jich příbuzní dokon­ce až z Isa­cha­ra, Za­bulo­na a Neftalí­ma přiváže­li jídlo na os­lech, vel­blou­dech, mez­cích a vo­lech: záso­by mou­ky, hrou­dy fíků, trsy ro­zi­nek, víno, olej i hojnost bravu a sko­tu. Iz­rael se teh­dy ra­doval.