Bible211. Korintským15

1. Korintským

Kristovo vzkříšení1 Bratři, chci vám připo­menout evange­li­um, jež jsem vám kázal, jež jste při­ja­li, v němž sto­jí­te 2 a jímž jste spa­seni (pokud se ovšem drží­te slova, které jsem vám kázal – ji­nak bys­te uvěři­li zby­tečně). 3 Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám při­jal: Kri­stus zemřel za naše hří­chy pod­le Pí­sem, 4 byl po­hřben a třetí den byl vzkříšen pod­le Pí­sem. 5 Ukázal se Pet­rovi, po­tom Dvanácti, 6 po­té se ukázal více než pě­ti stům bra­trů najednou (něk­teří už ze­s­nu­li, ale větši­na z nich ještě ži­je), 7 po­té se ukázal Ja­ku­bovi, po­tom všem apošto­lům 8 a na­po­sle­dy ze všech se ukázal i mně, ne­do­chůdčeti. 9 Jsem to­tiž ze všech apošto­lů ten nejpo­slednější; ne­za­s­loužím si ani být apošto­lem na­zýván – vž­dyť jsem kdy­si pronásledoval Boží církev! 10 Boží mi­lostí jsem ale to, co jsem, a jeho mi­lost ke mně ne­vy­š­la na­prázdno. Pracoval jsem více než oni všich­ni, avšak ne já, ale Boží mi­lost, která je se mnou. 11 Toto káže­me – jak já, tak oni – a to­muto jste uvěři­li. Naše vzkříšení12 Když se tedy káže o Kri­stu, že byl vzkříšen z mrt­vých, jak mo­hou něk­teří z vás po­pírat zmrt­výchvstání? 13 Jest­liže není zmrt­výchvstání, pak ne­byl vzkříšen ani Kri­stus! 14 A jest­liže ne­byl vzkříšen Kri­stus, pak je naše kázání k niče­mu; ce­lá vaše ví­ra je k niče­mu! 15 Z nás se pak stávají falešní Boží svěd­kové, pro­tože jsme o Bohu tvr­di­li, že vzkřísil Krista, je­hož ne­vzkřísil – pokud to­tiž mrt­ví ne­mo­hou být vzkříšeni. 16 Jest­liže mrt­ví ne­mo­hou být vzkříšeni, pak ne­byl vzkříšen ani Kri­stus! 17 A jest­liže ne­byl vzkříšen Kri­stus, vaše ví­ra je marná – ještě jste ve svých hříších. 18 Pak tedy i ti, kteří ze­s­nu­li v Kri­stu, za­hynu­li. 19 Má­me-li v Kri­stu na­dě­ji pou­ze pro ten­to život, jsme nej­u­božejší ze všech li­dí. 20 Kri­stus ale byl vzkříšen ja­kožto první ze všech ze­s­nulých. 21 Jako skrze člověka přiš­la smrt, tak skrze člověka přišlo zmrt­výchvstání. 22 Jako v Ada­movi všich­ni umírají, tak v Kri­stu všich­ni oži­jí. 23 Každý však ve svém pořadí: Kri­stus jako první, při jeho přícho­du pak ti, kdo jsou Kri­stovi. 24 Po­tom při­jde ko­nec: až Kri­stus přemůže veške­rou vlá­du, vrch­nost a moc, předá králov­ství Bohu a Ot­ci. 25 Mu­sí to­tiž kralovat, než mu Bůh po­loží všech­ny ne­přá­te­le k no­hám. 26 Po­slední ne­pří­tel, jenž bude pře­možen, je smrt. 27 Vž­dyť „všech­no po­ložil k jeho no­hám“. (Když ovšem říká, že je mu všech­no pod­dáno, je zřejmé, že je to všech­no kro­mě To­ho, který mu to pod­dal.) 28 Až mu tedy bude všech­no pod­dáno, pak se i sám Syn pod­dá To­mu, který mu všech­no pod­dal, aby Bůh byl všech­no ve všem. 29 A vůbec, co si počnou ti, kdo se ne­chávají křtít za mrt­vé? Pro­č se za ně křtí, jest­liže mrt­ví ne­bu­dou vzkříšeni? 30 Pro­č my sami každým okamžikem pod­stu­puje­me ne­bez­pečí? 31 Při chlou­bě, kte­rou mám ve vás v Kri­stu Ježíši, našem Pánu, pro­hlašu­ji, že denně če­lím smrti. 32 K če­mu mi to z lid­ského po­hle­du je, že jsem bo­joval s tě­mi šel­ma­mi v Efesu? Jest­liže mrt­ví ne­bu­dou vzkříšeni, pak: „Jezme a pijme, vždyť zít­ra zemřeme!“ 33 Ne­pleť­te se: „Špatné vztahy kazí mravy.“ 34 Oprav­du se vzpa­ma­tuj­te a za­nech­te hří­chu. Něk­teří to­tiž Boha vůbec ne­znají – říkám to k vaší hanbě! Způsob vzkříšení35 Někdo ale řekne: „Jak bu­dou mrt­ví vzkříšeni? A v jakém při­jdou těle?“ 36 Bláz­ne! To, co se­ješ, ne­oži­je, dokud to ne­zemře. 37 A co se­ješ? Ne to tělo, které vy­ros­te, ale ho­lé zrno – tře­ba zrno pšenice nebo nějaké jiné. 38 Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každé­mu z těch se­men jeho vlastní tělo. 39 Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lid­ské, jiné tělo zvíře­cí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí. 40 Jsou také tě­la ne­bes­ká a tě­la po­zem­ská; ale jiná je sláva ne­bes­kých a jiná po­zem­ských. 41 Jiná je sláva slun­ce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i sa­motné hvěz­dy se jed­na od druhé ve slávě liší. 42 Tak je to také se zmrt­výchvstáním. Po­hřbívá se smr­telné tělo, křísí se ne­smr­telné. 43 Po­hřbívá se odpu­divé, křísí se slavné; po­hřbívá se bez­vládné, křísí se mo­cné. 44 Po­hřbívá se tělo při­ro­zené, křísí se tělo duchovní. Je-li při­ro­zené tělo, je i tělo du­chovní. 45 Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten po­slední Adam se stal obživujícím du­chem. 46 Nejdříve však není to du­chovní, ale to při­ro­zené, teprve po­tom to du­chovní. 47 První člověk byl z pra­chu země, druhý člověk je z ne­be. 48 Jaký byl ten z pra­chu země, ta­koví jsou ti po­zemští, a jaký ten ne­bes­ký, ta­koví i ne­beští. 49 Jako jsme nes­li ob­raz to­ho, kdo byl z pra­chu země, tak po­ne­se­me i ob­raz toho ne­bes­kého. 50 Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím králov­ství a smr­telnost nemůže mít podíl na ne­smr­telnosti. 51 Pro­zradím vám teď tajem­ství: Všich­ni ne­zemře­me, ale všich­ni bu­de­me pro­měněni – 52 naráz, v okamžiku, za zvu­ku polnice ohlašující ko­nec. Až za­trou­bí, mrt­ví bu­dou vzkříšeni k ne­smr­telnosti a my bu­de­me pro­měněni. 53 Toto po­mí­jivé mu­sí ob­léci ne­po­mí­jivost, toto smr­telné mu­sí ob­léci ne­smr­telnost. 54 A až toto po­mí­jivé ob­lékne ne­po­mí­jivost a toto smr­telné ob­lékne ne­smr­telnost, teh­dy se na­plní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“ 55 „Kde je teď, smrti, to tvé vítězství? Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“ 56 Onou zbraní smrti je hřích a si­lou hří­chu je Zákon. 57 Ale díky Bo­hu, který nám dává vítěz­ství v našem Pánu Ježíši Kri­stu! 58 Pro­to, moji mi­lovaní bratři, buď­te pevní a ne­po­hnu­telní, roz­růs­tej­te se v Pánově díle a věz­te, že vaše práce pro Pá­na není zby­tečná.

Bible211. Korintským15

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček