Bible21 › 1. Korintským › 12

1. Korintským

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

Různé dary téhož Ducha1 Pokud jde o du­chovní da­ry, bratři, ne­chci, abys­te zůsta­li v ne­vědo­mosti. 2 Ví­te, že jste ještě jako po­hané cho­di­li k němým mod­lám, jak jste k tomu byli ve­deni. 3 Pro­to chci, abys­te vědě­li, že nikdo, kdo mluví v Du­chu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže pro­hlá­sit „Ježíš je Pán,“ je­dině v Du­chu svatém. 4 Jsou různé da­ry, ale ten­týž Duch, 5 jsou různé služ­by, ale ten­týž Pán, 6 jsou různá půso­bení, ale všech­no ve všech působí ten­týž Bůh. 7 Každý ovšem do­stává pro­jev Du­cha ke spo­lečné­mu uži­tku: 8 jedno­mu je skrze Du­cha dáno slovo moud­rosti, jiné­mu od téhož Du­cha slovo po­znání, 9 další­mu ví­ra v tom­též Du­chu, jiné­mu dary uz­dravování v tom­též Du­chu, 10 jiné­mu konání zá­zraků, jiné­mu pro­ro­ctví, jiné­mu roz­lišování du­chů, jiné­mu různé druhy jazyků, jiné­mu výklad jazyků. 11 To vše ale působí je­den a ten­týž Duch, který ob­da­rovává každého jednot­livě, jak sám chce. Různé části téhož těla12 Tělo tvoří je­den ce­lek, i když se skládá z mno­ha částí; i když je všech těch částí mno­ho, pře­ce tvoří jedno tělo. A právě ta­kové je to s Kri­stem. 13 Ať už jsme to­tiž Ži­dé či Ře­kové, ot­ro­ci nebo svo­bodní, všich­ni jsme jedním Du­chem pokřtěni do téhož tě­la a je­den Duch se nám všem stal nápo­jem. 14 Tělo se pře­ce ne­skládá z jedné části, ale z mno­ha. 15 Kdy­by noha řek­la: „Když nejsem ru­ka, ne­pa­třím do těla,“ ne­pa­tří snad kvů­li tomu do tě­la? 16 A kdy­by ucho řeklo: „Když nejsem oko, ne­pa­třím do těla,“ ne­pa­tří snad kvů­li tomu do tě­la? 17 Kdy­by bylo ce­lé tělo okem, kam by se poděl sluch? Kdy­by bylo ce­lé slu­chem, kam by se poděl čich? 18 Bůh ale dal tělu různé části, každou jednot­livou tak, jak chtěl. 19 Kdy­by všich­ni byli jednou částí, kam by se podělo tělo? 20 A tak je sice mno­ho částí, tvoří však jedno tělo. 21 Oko nemůže říci ru­ce: „Ne­po­tře­bu­ji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci no­hám: „Ne­po­tře­bu­ji vás.“ 22 Naopak! Mno­hem spíše jsou po­třebné ty části tě­la, které vy­pa­dají slabší. 23 Těch částí tě­la, které po­važuje­me za méně cti­hodné, si o to více všímá­me. Čás­tem naše­ho tě­la po­važovaným za ne­s­lušné věnuje­me o to větší po­zornost, 24 kte­rou ovšem ty slušné části ne­po­tře­bují. Bůh ale složil tělo tak, že dal větší po­zornost těm podřadnějším, 25 aby v těle ne­vládlo roz­dělení, ale aby si jeho jednot­livé části navzájem pro­kazovaly stejnou péči. 26 Vž­dyť trpí-li jed­na část, všech­ny části trpí s ní, a je-li jed­na část po­ctě­na, všech­ny části se s ní ra­dují. 27 Vy jste tedy tělo Kri­stovo a jednot­livě jeho části. 28 Bůh v církvi us­tanovil jed­ny za apošto­ly, druhé za pro­roky, třetí za uči­te­le, po­tom zá­zra­ky, dary uz­dravování, po­mo­cné služ­by, ve­dení a různé druhy jazyků. 29 Jsou snad všich­ni apošto­lové? Jsou snad všich­ni pro­ro­ci? Jsou snad všich­ni uči­te­lé? Ko­nají všich­ni zá­zra­ky? 30 Mají všich­ni dary uz­dravování? Mluví snad všich­ni jazyky? Vy­kládají snad všich­ni? 31 Hor­lete po těch nej­lepších da­rech. Ukážu vám však ještě mno­hem vy­šší ces­tu: