Bible21 › 1. Jan › 2

1. Jan

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5

1 Toto vám píšu, moji drazí, abys­te ne­hřeši­li. Kdy­by někdo zhřešil, má­me u Otce přímluv­ce, Ježíše Krista, toho Sprave­dlivého. 2 On je smírnou obětí za naše hří­chy, a nejen za naše, ale i za ce­lý svět. 3 Jak může­me vědět, že ho zná­me? Pod­le to­ho, zda do­držuje­me jeho přikázání. 4 Kdo říká: „Znám ho,“ a při­tom se ne­chová pod­le jeho přikázání, ten je lhář a není v něm prav­da. 5 Kdo ale za­chovává jeho slovo, v tom se lás­ka k Bohu oprav­du na­plni­la. Pod­le toho se po­zná, zda jsme v něm. 6 Kdo říká, že v něm zůstává, mu­sí žít, jako žil on. Nové přikázání7 Ne­píšu vám, mi­lovaní, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste mě­li od počátku – je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slý­cha­li od počátku. 8 To, co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, ne­boť se na­plňuje v něm i ve vás. Tma po­míjí a pravé svět­lo už svítí. 9 Kdo říká, že je ve svět­le, a při­tom nenávi­dí bra­t­ra, je až do­sud ve tmě. 10 Kdo mi­lu­je bra­t­ra, zůstává ve svět­le a niko­mu není ka­menem úra­zu. 11 Kdo ale bra­t­ra nenávi­dí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a ne­ví, kam jde, ne­boť mu oči za­s­lepi­la tma. 12 Píšu vám, drazí, že jsou vám pro jeho jméno odpuště­ny hří­chy. 13 Píšu vám, otcové, že jste po­zna­li To­ho, který je od počátku. Píšu vám, mládenci, že jste zvítězi­li nad tím Zlým. 14 Na­psal jsem vám, děti, že jste po­zna­li Otce. Napsal jsem vám, otcové, že jste po­zna­li To­ho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a Boží slovo ve vás zůstáváa zvítězi­li jste nad tím Zlým. 15 Ne­mi­lu­j­te svět ani to, co je v něm. Kdo má v lás­ce ten­to svět, nemá v sobě lás­ku k Ot­ci. 16 Svět je samá touha tě­la, touha očí, namyšlenost živo­ta – nic z toho není z Ot­ce, vše je to ze svě­ta. 17 Svět po­míjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vů­li, trvá navěky. Kdo zapírá Syna, nemá ani Otce18 Drazí, je tu po­slední ho­di­na. Slyše­li jste, že při­jde An­tikrist? Teď se ob­jevi­la spous­ta an­tikri­stů, a tak ví­me, že je po­slední ho­di­na. 19 Ode­š­li od nás, ale ne­pa­tři­li k nám. Kdy­by patři­li k nám, zůsta­li by s ná­mi; oni však od nás ode­š­li, aby se ukázalo, že nikdo z nich ne­pa­třil k nám. 20 Vy ale má­te po­mazání od Svatého a všich­ni ro­zumí­te. 21 Ne­píšu vám pro­to, že bys­te ne­zna­li prav­du, ale pro­tože ji zná­te a pro­tože žádná lež nemá nic spo­lečného s prav­dou. 22 Kdo jiný je lhář než ten, kdo po­pírá, že Ježíš je Mesiáš? To je ten an­tikrist, který za­pírá Otce i Sy­na. 23 Žádný, kdo za­pírá Sy­na, nemá ani Ot­ce. Kdo však vy­znává Sy­na, ten má i Ot­ce. 24 Ať ve vás tedy zůstává, co jste slyše­li od počátku. Když ve vás zůstane, co jste slyše­li od počátku, pak i vy zůstanete v Synu a v Ot­ci. 25 A to je to za­s­líbení, které má­me od něj: věčný život. 26 Tyto věci jsem vám na­psal o těch, kteří vás svádějí. 27 Ve vás však zůstává to po­mazání, které jste při­ja­li od něj, a ne­po­tře­bujete, aby vás někdo poučoval. To po­mazání vás učí vše­mu a je sku­tečné – není to žádný klam! Jak vás nauči­lo, zůstávej­te v něm. 28 Ano drazí, zůstávej­te v něm, abychom očekáva­li jeho zje­vení se smělou důvěrou a ne­mu­se­li se stydět, až při­jde. 29 Ví­te pře­ce, že on je sprave­dlivý. Věz­te také, že každý, kdo ži­je sprave­dlivě, se na­ro­dil z něj.