Bible21 › Skutky › 1

Skutky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28

Budete mými svědky1 První kni­hu jsem sepsal, drahý Te­ofi­le, o všem, co Ježíš za­čal dělat a učit 2 až do dne, kdy byl vzat vzhů­ru po­té, co skrze Du­cha svatého dal po­ky­ny svým vy­vo­leným apošto­lům. 3 Těm také po svém umučení mno­ha jis­tý­mi důka­zy pro­kázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mlu­vil o Božím králov­ství. 4 Když se s nimi sešel, přikázal jim: „Ne­opouštěj­te Je­ruzalém, ale očekávej­te Ot­covo za­s­líbení, o kterém jste mě slyše­li mlu­vit. 5 Jan kř­til vodou, ale vy bu­dete brzy pokřtěni Du­chem svatým.“ 6 Ti, kdo s ním by­li, se ho ze­pta­li: „Pane, obnovíš už teď králov­ství Izraele?“ 7 Od­po­věděl jim: „Není vaše věc znát ča­sy a do­by, které si Otec po­ne­chal ve své pravo­mo­ci. 8 Při­jmete ale moc Du­cha svatého při­cházejícího na vás a bu­dete mý­mi svědky v Je­ruzalémě, v ce­lém Jud­s­ku, v Sa­maří a až na ko­nec světa.“ 9 Po těch slovech byl před je­jich zra­ky vzat vzhů­ru a zmizel jim z očí v ob­la­ku. 10 Za­tím­co se upřeně díva­li, jak od­chází do ne­be, hle, přistou­pi­li k nim dva muži v bílém rou­chu 11 a řek­li jim: „Co tu sto­jí­te a hledí­te k ne­bi, Ga­li­lej­ci? Ten­to Ježíš, který od vás byl vzat do ne­be, se vrátí právě tak, jak jste ho vi­dě­li odcházet.“ V horní místnosti12 Teh­dy se vrá­ti­li do Je­ruzalé­ma od Olivetské hory ležící po­blíž měs­ta – na vzdálenost so­botní ces­ty. 13 Když přiš­li, vy­stou­pi­li do horní místnosti do­mu, kde pobývali: Petr, Ja­kub, Jan, On­dřej, Fi­lip, To­máš, Bar­to­lo­měj, Ma­touš, Ja­kub (syn Alfeův), Ši­mon Zélot a Juda (syn Ja­ku­bův). 14 Ti všich­ni svorně setrváva­li v mod­lit­bách spo­lečně s žena­mi i s Ježíšovou matkou Ma­ri­í a s jeho sou­ro­zen­ci. Nový apoštol15 V té době vstal upro­střed shro­mážděných učedníků Petr (bylo jich tam asi sto dvacet) a ře­kl: 16 „Bratři, mu­se­lo se na­plnit, co v Pís­mu Davi­dový­mi ús­ty před­po­věděl Duch svatý o Ji­dášovi, který na Ježíše přive­dl stráže, 17 ačko­li patřil mezi nás a měl podíl na této službě.“ 18 (Ji­dáš za své špi­navé peníze zís­kal po­le. Po­té, co se oběsil, roz­tr­hl se v pů­li a vy­hřez­ly mu všech­ny vni­třnosti. 19 Vědělo se o tom po ce­lém Je­ruzalémě, takže to pole do­stalo v je­jich řeči jméno Chakel-da­ma, to­tiž Krvavé po­le.) 20 „V knize Žal­mů je psáno: ‚Jeho příby­tek ať zůstane pustýa ať v něm nikdo ne­byd­lí‘ a dále: ‚Jeho po­věření ať při­jme jiný.‘ 21 Je­den z těch, kdo s ná­mi cho­di­li po ce­lý čas, kdy Pán Ježíš pře­býval mezi ná­mi, 22 od Janova kř­tu až do dne, kdy byl od nás vzat vzhů­ru, se pro­to mu­sí stát spo­lu s ná­mi svědkem jeho vzkříšení.“ 23 Navrh­li dva – Josefa Barnabáše, zvaného také Justus, a Matěje. 24 Po­tom se mod­li­li: „­Ty, Pane, znáš srd­ce všech li­dí. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vy­vo­lil, 25 aby měl podíl na této službě a stal se apošto­lem namísto Ji­dáše, který se od­vrá­til a ode­šel, kam patří.“ 26 Po­tom losova­li: los padl na Matěje, a tak byl připoč­ten k je­denácti apošto­lům.