Bible21 › Marek › 1

Marek

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

Hlas volajícího1 Počá­tek evange­lia o Ježíši Kri­stu, Božím Synu. 2 Jak je psáno u pro­roka Izaiáše: „Hle, po­sílám před te­bou svého posla, aby připravil tvou cestu.“ 3 „Hlas vo­lajícího na poušti: Připravte ces­tu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“ 4 Tak přišel Jan, kř­til na pouš­ti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. 5 Vy­cháze­la k ně­mu ce­lá jud­ská země i všich­ni Je­ruzalémští, vy­znáva­li své hří­chy a on je kř­til v ře­ce Jordán. 6 Jan byl ob­lečen vel­bloudí srstí a koženým pá­sem ko­lem boků, jedl ko­bylky a les­ní med. 7 Kázal: „Po mně při­chází někdo silnější než já! Nejsem ho­den ani se­h­nout se a roz­vázat mu řemínek san­dálu. 8 Já jsem vás kř­til vodou, ale on vás bude křtít Du­chem svatým.“ 9 V těch dnech přišel Ježíš z ga­li­lej­ského Na­za­retu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu. 10 Když vy­stu­po­val z vo­dy, ihned uvi­děl pro­tržená ne­besa a Du­cha se­stu­pujícího na něj jako ho­lu­bice. 11 Z nebe za­zněl hlas: „­Ty jsi můj mi­lovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“ Království je blízko12 Duch ho pak ihned vy­pu­dil na poušť. 13 Byl na pouš­ti čtyřicet dní a pokoušel ho sa­tan. Byl tam s divokou zvěří a slouži­li mu an­dělé. 14 Po­té, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Ga­li­le­je a kázal Boží evange­li­um: 15 „Čas se na­plnil – Boží králov­ství je blízko. Čiň­te pokání a věř­te evangeliu!“ 16 Když se pak pro­cházel podél Ga­li­lej­ského je­ze­ra, uvi­děl Ši­mo­na a jeho bra­t­ra On­dře­je, jak házejí síť do vody (by­li to to­tiž rybáři). 17 Ježíš jim ře­kl: „Po­jď­te za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ 18 Ihned opusti­li sítě a šli za ním. 19 Po­o­dešel dál a uvi­děl Ja­ku­ba Zeb­e­de­ova a jeho bra­t­ra Ja­na, jak na lodi spravují sítě. 20 Ihned je za­vo­lal a oni ne­cha­li svého otce Zeb­e­dea na lodi s ná­deníky a ode­š­li za ním. Zázraky v Kafarnaum21 Když po­tom přiš­li do Kafarnaum, vešel hned v so­bo­tu do syna­go­gy a učil. 22 Nad jeho učením tam jen žas­li, pro­tože je učil jako ten, kdo má zmo­cnění, a ne jako znal­ci Písma. 23 V je­jich syna­go­ze byl právě člověk po­se­dlý nečis­tým du­chem. Vy­kři­kl: 24 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Na­za­retský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ 25 „Zmlkni,“ okři­kl ho Ježíš, „a vy­jdi z něj!“ 26 Nečis­tý duch tím mužem za­lom­coval, hla­si­tě vy­kři­kl a vy­šel z něj. 27 Všich­ni byli tak ohro­meni, že se za­ča­li ptát je­den druhého: „Co to má zna­menat? Co je to za nové učení? Roz­kazuje mo­cně i nečis­tým du­chům a po­s­lou­chají ho!“ 28 A zpráva o něm se ihned roz­nes­la po ce­lém ga­li­lej­ském kra­ji. 29 Když ode­š­li ze syna­go­gy, hned šli s Ja­ku­bem a Janem do­mů k Ši­mo­novi a On­dře­jovi. 30 Ši­mo­nova tchyně tam leže­la v ho­rečce, a tak mu o ní hned řek­li. 31 Přistou­pil, vzal ji za ruku a zve­dl ji. Ho­rečka ji opusti­la a ona je za­ča­la ob­s­luhovat. 32 Večer po zápa­du slun­ce k ně­mu při­nes­li všech­ny ne­mo­cné a po­se­dlé. 33 Ce­lé město se se­běh­lo ke dveřím 34 a on uz­dravil množství li­dí trápených různý­mi ne­duhy a vy­hnal množství dé­monů. Dé­monům ne­dovo­loval mlu­vit, pro­tože ho zna­li. Kdybys jen chtěl35 Ráno vstal dlouho před ro­ze­dněním a šel ven. Ode­šel na opuštěné místo a tam se mod­lil. 36 Ši­mon a ostatní se ale pusti­li za ním. 37 Když ho naš­li, řek­li mu: „Všich­ni tě hledají!“ 38 On jim od­po­věděl: „Po­jď­me dál, do okolních měs­teček, abych kázal i tam. Vž­dyť pro­to jsem přišel.“ 39 Kázal tedy v je­jich syna­go­gách po ce­lé Ga­li­le­ji a vy­mítal dé­mo­ny. 40 Přišel k ně­mu je­den malo­mo­cný a na ko­lenou ho pro­sil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“ 41 Na­plněn sou­ci­tem, Ježíš vztáhl ruku a do­tkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ 42 Malo­mo­cen­ství ho hned opusti­lo a byl čis­tý. 43 Ježíš ho pak ihned po­slal pryč s přísným va­rováním: 44 „­Dej po­zor, abys niko­mu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obě­tuj za své očištění dar, který přikázal Mo­jžíš, na svě­de­ctví pro ně.“ 45 On ale šel a za­čal hodně mlu­vit a roz­hlašovat tu věc tak, že Ježíš už ne­mohl veřejně vejít do měs­ta, ale zůstával venku na opuštěných mís­tech. A li­dé se k ně­mu scháze­li ode­všad.