Bible21 › Filipským › 1

Filipským

• 1
• 2
• 3
• 4

1 Pavel a Ti­mo­te­us, služebníci Krista Ježíše, všem svatým v Kri­stu Ježíši, kteří jsou ve Fi­lipech, se správ­ci a služebníky: 2 Mi­lost vám a pokoj od Bo­ha, naše­ho Ot­ce, a od Pá­na Ježíše Krista. Děkuji za vás Bohu3 Kdyko­li si na vás vzpo­menu, mu­sím dě­kovat své­mu Bo­hu. 4 Stále se za vás všech­ny mod­lím a při každé své mod­lit­bě se ra­du­ji 5 z to­ho, jak se od prvního dne až do­po­sud podílí­te na evange­liu. 6 Jsem si jist, že Ten, který ve vás za­čal dob­ré dílo, je dove­de až do kon­ce v den Krista Ježíše. 7 Právem tak­to smýšlím o vás všech, pro­tože mě nosí­te v srd­ci; vy všich­ni má­te se mnou podíl na Boží mi­losti, jak v mém vězení, tak v ob­hajobě a po­tvrzování evange­lia. 8 Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím; cítím k vám lás­ku Krista Ježíše! 9 Mod­lím se, aby i vaše lás­ka stále víc a více rost­la spo­lu s po­znáním a hlu­bokou vní­mavostí, 10 abys­te umě­li ro­ze­z­nat, co je správné, abys­te byli ryzí a bez­úhonní až do Kri­stova dne 11 a dali se od Ježíše Krista na­plnit ovo­cem sprave­dlnosti ke slávě a chvále Boží. Žít je pro mě Kristus12 Chtěl bych, bratři, abys­te vědě­li, že to, co mě po­tkalo, přispělo spíše k pro­spě­chu evange­lia. 13 Ce­lý palác i všich­ni ostatní tu vědí, že jsem vězněn pro Krista. 14 Mé okovy do­daly mno­ha sou­ro­zen­cům v Pánu jisto­tu, takže teď káží Slovo mno­hem smě­le­ji a beze stra­chu. 15 Něk­teří sice kážou Krista ze závisti a sou­peřivosti, jiní však s dob­rým úmys­lem. 16 Jedni hlásají Krista ze ctižádo­sti, ne­u­přímně, v do­mnění, že mi k mým okovům při­dají soužení; 17 druzí však z lás­ky a s vědo­mím, že jsem tu pro­to, abych ob­hajoval evange­li­um. 18 Ale co na tom! Hlavně že se jakýmko­li způso­bem, ať už naoko nebo oprav­dově, káže Kristus. Raduji se tedy a budu se ra­dovat i na­dále, ne­boť 19 vím, že díky vaší mod­lit­bě a po­mo­ci Du­cha Ježíše Krista to vše po­ve­de k mé záchraně. 20 Už se ne­mo­hu doč­kat! Mám to­tiž na­dě­ji, že v ničem ne­bu­du za­hanben, ale že nyní, tak jako vž­dy, bude na mém těle veřejně osla­ven Kri­stus, ať už skrze život ane­bo smrt. 21 Žít – to je pro mě Kri­stus, a umřít – to je zisk! 22 Zůstanu-li naživu v tom­to těle, zna­mená to pro mě plodnou práci. Pro­to ne­vím, če­mu dát přednost, 23 ne­boť mě při­tahuje obo­jí. Mám touhu ode­jít a být s Kri­stem, což je zdale­ka nej­lepší; 24 zůstat v tom­to těle je ale po­třebnější kvů­li vám. 25 Pro­to vím jis­tě, že tu ještě po­bu­du. Kvů­li vaše­mu pro­spě­chu a ra­dosti ve víře tu s vá­mi vše­mi zůstanu, 26 aby vaše chlou­ba v Kri­stu Ježíši díky mně ještě vzrost­la, až se k vám vrátím. 27 Jen pro­sím, abys­te svým jednáním děla­li čest Kri­stovu evange­liu. Když k vám při­jdu, rád bych vi­děl (a když ne­při­jdu, alespoň o vás slyšel), že pevně sto­jí­te v jednom du­chu a že spo­lečně jako jed­na duše ve­dete zápas o ví­ru evange­lia. 28 Ne­dej­te se ni­jak vy­strašit svý­mi pro­tivníky; to jim bude jasným zna­mením záhu­by, ale vám záchra­ny, a to od Bo­ha. 29 Bylo vám to­tiž do­přáno, abys­te v Krista nejen věři­li, ale také pro něho trpě­li. 30 Svádí­te stejný boj, jaký jste vi­dě­li u mě, a jak slyší­te, vedu jej i na­dále.