Bible21 › Exodus › 1

Exodus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40

Soužení Izraele v Egyptě1 Toto jsou jmé­na Iz­rae­li­tů, kteří s Jáko­bem přiš­li do Egyp­ta, každý se svou ro­di­nou: 2 Ru­ben, Ši­me­on, Levi a Juda, 3 Isa­char, Za­bulon a Ben­jamín, 4 Dan a Neftalí, Gád a Ašer. 5 Celkem vy­šlo z Jáko­bových be­der se­dm­desát osob. Josef už byl v Egyptě. 6 Josef pak zemřel a také všich­ni jeho bratři a ce­lé to poko­lení. 7 Synové Iz­rae­le však byli plodní a ne­smírně se roz­růsta­li, množi­li a roz­máha­li, takže se jimi na­plni­la země. 8 Pozdě­ji ale v Egyptě na­stou­pil nový král, který ne­zažil Josefa. 9 Ten ře­kl své­mu li­du: „Iz­rael­ský lid je pro nás pří­liš ve­liký a mo­cný! 10 Po­jď­me si roz­mys­let, co s ni­mi, aby se ne­roz­množi­li ještě více! Kdy­by vy­puk­la válka, moh­li by se při­dat k našim ne­přá­te­lům a ode­jít ze země!“ 11 Us­tanovi­li tedy nad nimi do­zorce, aby je utis­kova­li ro­bo­tou, a iz­rael­ský lid pro fa­rao­na vy­stavěl záso­bovací měs­ta Pi­tom a Ra­meses. 12 Čím více jej však utis­kova­li, tím více ros­tl a tím více se roz­máhal. Egypťa­ny jí­ma­la z Iz­rae­li­tů hrůza, 13 a tak je za­ča­li ne­mi­lo­srdně zot­ročovat. 14 Ztrpčova­li jim život těžkou dři­nou s hliněný­mi cihla­mi i vše­možnou dři­nou na po­li. Do vší té dři­ny je ne­mi­lo­srdně nu­ti­li. 15 Egyptský král teh­dy ře­kl hebrej­ským po­rodním bábám (z ni­chž jed­na se jmenova­la Šif­ra a druhá Pua): 16 „Až bu­dete Hebrej­kám po­máhat při po­ro­du, dávej­te po­zor, jakého jsou po­hlaví: když to bude syn, za­bij­te ho, když to bude dce­ra, nech­te ji žít.“ 17 Ty po­rodní bá­by se ale bály Bo­ha, a tak ne­jednaly, jak jim ře­kl egyptský král, a ne­chávaly chlap­ce naživu. 18 Egyptský král si ty po­rodní bá­by dal před­vo­lat. „Co to provádíte?“ lá­teřil. „Ne­chává­te chlap­ce naživu!“ 19 Po­rodní bá­by fa­rao­novi od­po­věděly: „Hebrej­ky nejsou jako egyptské že­ny – kypí živo­tem! Než k nim po­rodní bá­ba do­razí, už mají po porodu.“ 20 Bůh pak ty po­rodní bá­by odměnil a lid se množil a vel­mi se roz­máhal. 21 A že se ty po­rodní bá­by bály Bo­ha, dal jim ro­di­ny. 22 Fa­rao na­ko­nec přikázal vše­mu své­mu li­du: „Každého sy­na, který se Hebrej­ům na­rodí, hoď­te do Ni­lu; každou dce­ru můžete ne­chat žít!"